Bude Green Deal opravdu zelenou pro lepší budoucnost?

Znečišťování ovzduší je jedním z velmi často řešených problematik hned vedle koronavirové pandemie. Dopad dalšího znečištění naší Země bude obrovský, pokud nijak nezakročíme. Proto přišla Evropská komise se Zelenou dohodou pro Evropu

Již od roku 1995 se pořádají konference OSN o změně klimatu s názvem COP (Conference of Parties). V roce 2015 se konala COP21 v Paříži a jejím výsledkem byla Pařížská dohoda. Dohodu přijalo 195 států a zavázali se udržet oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia. Aby byla EU schopná tento cíl splnit představila v prosinci 2019 soubor iniciativ pod názvem Zelená dohoda pro Evropu.

Cílem Green Dealu neboli Zelené dohody/ Zeleného údělu je mimo jiné do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Uhlíková neutralita je stav, kdy stát nebo firma pohlcuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští. Dalším cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990.

Konkrétní cíle Green Dealu jsou například:

• dodávky čisté a dostupné energie
• přeměna průmyslu na oběhové hospodářství
• přechod k udržitelné mobilitě
• vytvoření potravinového systému šetrného k přírodě
• obnova ekosystémů bez toxických látek

K těmto cílům má dopomoci soubor nástrojů, který obsahuje například:

• ekologické financování a investice
• mobilizaci výzkumu a inovací
• odborné vzdělávání
• zavedení uhlíkového dovozního cla
• rozšíření emisních povolenek na leteckou a námořní dopravu

Jedná se tedy o velmi ambiciózní plán, který má Evropě v roce 2050 získat nálepku – První uhlíkově neutrální kontinent. Zda se tak stane je otázkou budoucnosti, nám nyní nezbývá než nasednout na zelenou vlnu a modernizovat naši ekonomiku.

Na Zelenou dohodu padá spousta kritiky, ať už od organizací nebo politiků. Někteří hlásají, že je plán málo ambiciózní a někteří zase, že jsou plány nereálné. Organizace Greenpeace například uvedla, že Dohoda směřuje správným směrem, ale sama o sobě nestačí. "Pokud má představený plán naplnit cíle Pařížské dohody, měl by být daleko ambicióznější. Do roku 2040 bychom v Evropské unii měli snížit emise o 65 % oproti roku 1990 a zároveň uhlíkové neutrality dosáhnout již v roce 2040."

Jelikož se budou odstavovat uhelné provozy, tak se nabízí otázka: Čím budeme do té doby topit a svítit? Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová říká, že uhlí budeme muset nahradit, protože dochází a jeho dovoz bude vždy hodně drahý. Náš stát by měl podle ní tedy začít u obnovitelných zdrojů jako jsou například vodní elektrárny, které už teď prokazují dobrý krok do budoucna. „Kdybychom si dokázali energii ze slunce v létě z fotovoltaiky schovat na zimu, tak jsme úplně jinde. Ale to zatím neumíme.“ uznává Drábová.