Fragment dotsHero imageFragment letter

Náklady na energie v restauraci: průměrné hodnoty a 7 strategických míst, kde přeplácíte

Zveřejněno: 22.07.2026

Restaurace v Česku zaplatí za energie od 12 000 Kč měsíčně u malé kavárny až po statisíce korun u větších provozů s kuchyní nebo hotelem, přičemž odhadem až třetina těchto nákladů mizí v místech, která se dají snadno optimalizovat
i bez větší investice. Pokud nevíte, kam přesně vaše peníze utíkají, tento článek Vám to ukáže černé na bílém.


Stačí otevřít měsíční vyúčtování za elektřinu a plyn a i zkušenému provozovateli se stáhne žaludek. Tisíce kilowatthodin, distribuční poplatky, ekologická daň, silová a regulovaná složka... a na konci výsledná částka, která dokáže pořádně zasáhnout do celkového hospodaření podniku.

V tomto článku si ukážeme, kolik by měla vaše restaurace skutečně platit a jak si stojí ve srovnání s podobnými podniky. Hlavně se ale podíváme na 7 konkrétních míst, kde gastro provozy systematicky přeplácejí. Žádná suchá teorie, jdeme rovnou k věci.

Kolik restaurace reálně platí? Srovnání podle velikosti

Odpověď na otázku, kolik platí restaurace za energie, závisí na velikosti provozu. Orientační čísla ale existují.

Průměrné náklady na energie se v českém gastro sektoru pohybují takto:

Typ provozu

Roční spotřeba elektřiny

Roční náklady (elektřina + plyn)

Malá kavárna (do 40 míst)

15 000–25 000 kWh

150 000–280 000 Kč

Střední restaurace (40–80 míst)

40 000–70 000 kWh

350 000–650 000 Kč

Větší restaurace / bistro s kuchyní

70 000–120 000 kWh

600 000–1 100 000 Kč

Hotel s restaurací

120 000–300 000 kWh

1 000 000–2 500 000 Kč

Energie by měly podle dat tvořit průměrně 8–15 % celkových provozních nákladů gastronomického provozu. Pokud se vaše číslo blíží k 18–20 %, prokazatelně přeplácíte.

Otázka pro autora: Z kolika restaurací jste osobně sbíral data o skutečné spotřebě energií a jak se čísla v tabulce liší od toho, co vidíte v praxi u svých klientů?

Odpověď autora:
Tabulka vychází z běžných hodnot, se kterými se na trhu setkáváme. V praxi ale vidíme, že rozdíly mezi dvěma podobně velkými restauracemi mohou být i desítky procent. Největší vliv má způsob provozu, používané technologie, délka otevírací doby a také to, jak pečlivě podnik sleduje svou spotřebu.

7 míst, kde restaurace přeplácí — a co s tím?

1. Špatně zvolená distribuční sazba

Distribuční sazba (tarif) určuje, kolik platíte za „přepravu" elektřiny k vám do podniku. Pro podnikatele existuje více variant, například sazby C02d, C03d nebo C25d (sazba s nízkým tarifem vhodná pro vytápění a ohřev vody). Restaurace s velkým odběrem v době špičky nebo s elektrickým vytápěním mohou správnou volbou ušetřit 20 000 – 60 000 Kč ročně. A to čistě jen změnou tarifu u distributora, bez výměny jediného spotřebiče.

TIP: Požádejte dodavatele o analýzu Vašeho odběrového diagramu.

Otázka pro autora: Máte konkrétní případ restaurace, která změnila sazbu
a o kolik přesně se jí snížila fakturu za energie?

Odpověď autora:
Ano, podobné případy řešíme poměrně často. Po kontrole distribuční sazby nebo nastavení hlavního jističe dokáže řada provozů ušetřit významnou část fixních nákladů. Přesná výše úspory je ale vždy individuální a závisí na charakteru provozu i velikosti odběru. Proto doporučujeme každému podniku nechat si nastavení prověřit podle vlastních dat.

2. Provozování zastaralých chladicích a mrazicích technologií

Chladicí a mrazicí zařízení jedou v restauraci nepřetržitě a v gastronomickém provozu tvoří 25–40 % celkové spotřeby elektřiny. Přitom starý průmyslový chladicí agregát může spotřebovávat dvakrát tolik, co moderní zařízení třídy energetické účinnosti A+++ nebo vyšší.

Konkrétní příklad: Výměna průmyslového mrazáku z roku 2008 za moderní úsporný model třídy A+++ ušetří průměrně 800 – 1 200 kWh ročně.
Při ceně 5 Kč/kWh to dělá 4 000 – 6 000 Kč na jeden spotřebič. Pokud jich máte v kuchyni pět, výsledná úspora už je v rozpočtu pořádně znát.

3. Kuchyňské spotřebiče v pohotovostním režimu

Konvektomaty, průmyslové pece a výdejní pulty sice po skončení servisu personál přepne do klidového režimu, ale pokud jde o starší modely (technologie staré 10 a více let), mohou v pohotovostním režimu (standby) stále odebírat obrovské množství elektřiny. Starší konvektomat nebo pec v pohotovostním stavu si dokážou brát klidně několik kilowattů za hodinu. Jsou to doslova „tiší zloději“ vašeho rozpočtu. Neslyšíte je, ale na faktuře za silovou elektřinu je pocítíte.

Nechte si proto od servisního technika změřit reálný odběr vašich klíčových zařízení v klidovém režimu. U starších kousků se často vyplatí investovat do generační obměny. Moderní gastro technologie mají standby spotřebu sníženou na naprosté minimum, takže se investice do nového stroje vrátí výrazně rychleji, než kdybyste se spoléhali na manuální odpojování ze sítě.

4. Absence automatické regulace vytápění a klimatizace

Klimatizační a vzduchotechnické jednotky dimenzované na plnou kapacitu restaurace běží v mnoha podnicích konstantně na plný výkon. Projevuje se zde technologický dluh v podobě chybějící automatizace Systém zkrátka neumí sám reagovat na to, zda v restauraci sedí deset lidí nebo je zrovna úplně plná. Pokud vzduchotechnika nedokáže plynule měnit výkon podle situace, platíte za chlazení či vytápění prázdného prostoru.

Zvažte investici do systémů automatické regulace s čidly CO₂ a senzory přítomnosti osob. Tyto technologie samy v reálném čase vyhodnotí obsazenost místnosti a plynule podle ní upravují výkon vzduchotechniky i topení. Spotřebu klimatizace tak dokážete snížit o 20–30 % zcela automaticky, aniž byste museli spoléhat na to, že personál bude v průběhu dne ručně měnit nastavení na ovladačích.

5. Silová složka na SPOTu bez zajištění

Restauratéři, kteří podepsali smlouvu se spotovými cenami (cena odvozená od burzy PXE nebo EEX v reálném čase), podstupují riziko, které se v kuchyni řídí hůře než v průmyslovém provozu. V restauraci totiž nemáte možnost přesunout odběr na jinou hodinu, jako by tomu mohlo být například ve výrobním závodu. Musíte vařit tehdy, když přijdou hosté, tedy hlavně během obědové a večerní špičky.

Energetická krize v letech 2021–2022 ukázala, jak může spotová cena elektřiny během chvíle vyskočit nahoru. V nejhorších dnech krize (srpen 2022) se cena elektřiny na burze vyšplhala až na 24 000 Kč/MWh, zatímco fix na stejné období garantoval cenu pod 2 000 Kč/MWh. Pro provoz s konstantní a předvídatelnou spotřebou, jako jsou třeba právě restaurace, je fixní cena na 12–24 měsíců bezpečnější a stabilnější volbou.

Otázka pro autora: Jaké konkrétní situace jste zažil s restauratéry, kteří byli na spotové ceně během krize, a jak vysoké byly jejich faktury v nejhorším měsíci?

Odpověď autora:
Energetická krize ukázala, jak výrazně mohou spotové ceny kolísat. Pro restaurace je problém především v tom, že svou spotřebu nemohou přesouvat mimo špičku. Vařit musí tehdy, když přijdou hosté. Právě proto dnes většině gastronomických provozů doporučujeme spíše produkty s předvídatelnou cenou, které usnadňují plánování nákladů a snižují riziko nepříjemných výkyvů.

6. Ekologická daň bez prověření nároku na osvobození

Ekologická daň z elektřiny (zákon č. 261/2007 Sb.) činí 28,30 Kč/MWh. Výše daně z plynu závisí na způsobu jeho použití. Zákon přitom definuje případy, kdy má podnikatel nárok na osvobození nebo vrácení daně, například při použití zemního plynu pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (kogenerace) nebo při splnění dalších podmínek.

Většina restauratérů tuto možnost nikdy neprověřila. Přitom u provozu s roční spotřebou 500 MWh to může znamenat rozdíl 14 000 Kč ročně.

Vše o ekologických daních v roce 2026 si můžete přečíst v našem článku.

7. Nevhodně nastavený hlavní jistič a rezervovaná kapacita

Hlavní jistič a rezervovaná kapacita (takzvaný „rezervovaný příkon" v distribuční sazbě) určují, kolik platíte za „právo odebírat" elektřinu bez ohledu na to, kolik skutečně odeberete. Pokud restaurace například při rekonstrukci sníží příkon kuchyně, ale nechá původní velký jistič, platí každý měsíc za kapacitu, kterou vůbec nevyužije.

TIP: Nechte si u distributora (ČEZ distribuce, EG.D nebo PREdistribuce,...) zkontrolovat nastavení rezervovaného příkonu. Správné snížení jističe (např. z 3×63 A na 3×50 A) vám může na fixních platbách ušetřit 30 000 až 50 000 Kč ročně.

Nejčastější otázky provozovatelů restaurací

Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v restauraci na m²?

Průměrná spotřeba se pohybuje mezi 200 a 400 kWh/m²/rok v závislosti na typu provozu, vybavení kuchyně a provozní době. Restaurace s intenzivním průmyslovým vařením a silnou klimatizací se blíží horní hranici, naopak hodnota pod 200 kWh/m²/rok je vynikajícím výsledkem.

Je pro restauraci lepší fix nebo SPOT?
Pro gastro provozy s pravidelnou spotřebou (restaurace, kavárny, hotely) doporučujeme fixaci na 12–24 měsíců. Spotová cena dává smysl tam, kde lze flexibilně řídit odběr. V restauraci ale tuto možnost nemáte. Energetická krize 2021–2022 to potvrdila.

Má restaurace nárok na osvobození od ekologické daně z elektřiny?

Obecné osvobození pro gastro provozy neexistuje. Existují však specifické případy, například při kogeneraci nebo při splnění podmínek zákona č. 261/2007 Sb. Konkrétní možnosti doporučujeme prověřit s vaším dodavatelem nebo daňovým poradcem.

Jak poznám, že platím špatnou distribuční sazbu?

Pokud v podniku topíte elektřinou nebo s ní ohříváte vodu a jedete na základní sazbě C02d, pravděpodobně zbytečně přeplácíte. Optimální tarif vám přesně ukáže analýza odběrového diagramu, kterou vám na vyžádání zpracuje dodavatel.

Vyplatí se fotovoltaika na střechu restaurace?

Pokud uvažujete o pořízení fotovoltaiky, měli byste zvážit velikost střechy
a provozní dobu. Restaurace s denním provozem (obědy, brunch) mají největší spotřebu přesně v době, kdy panely vyrábějí nejvíce energie, což je ideální kombinace. Návratnost se při současných cenách elektřiny pohybuje
u komerčních instalací mezi 5 a 8 lety. Pro podniky, které otevírají až večer, je ale situace o dost složitější.

Jak rychle lze změnit dodavatele energie v restauraci?

Změna dodavatele elektřiny nebo plynu trvá standardně do 3 týdnů od podpisu smlouvy. Samotný provoz restaurace se přitom nepřeruší ani na vteřinu.
Dráty i trubky zůstávají stejné, mění se pouze obchodní partner.

Pokud chcete o změně dodavatele vědět víc, podívejte se na náš článek Změna dodavatele energií pro firmu: krok za krokem.

Teď už přesně víte, kde vám nejčastěji utíkají peníze a na které položky ve faktuře si dát pozor. 7 problematických míst popsaných výše není jen teorie, mluvíme tu o reálných desítkách tisíc korun, které provozovatelé restaurací každý měsíc zbytečně posílají pryč.

Podívejte se také na náš navazující článek Jak ušetřit za energie v gastronomii bez velké investice: 9 každodenních návyků, kde vám ukážeme, jak ušetřit pouhou změnou každodenních návyků přímo v provozu.

Chcete vědět, kolik přeplácí váš podnik? Kontaktujte nás — rádi vaši fakturu projdeme a ukážeme vám srovnání černé na bílém.